Na kole jsem deset let pořádně neseděl, až do mého Erasmu. Nezapomíná se to.
Lund je, stejně jako mnoho dalších Skandinávských měst, cyklistické město. Poznáte to jakmile vystoupíte na centrálním nádraží. Ze stanice nemůžete vyjít aniž byste nenarazili na kola. Když je plná moderní garáž pro stovky kol, místní je zaparkují kamkoliv okolo nádraží, jen aby stihli svůj vlak do Malmö. Na kole jezdí úplně všichni, mladí i staří, manažeři i metaři, a už čtyři měsíce na něm jezdím i já.
Když si budete hledat cokoliv o studiu na univerzitě v Lundu určitě mezi prvními radami naleznete radu: „Kup si kolo“, a já souhlasím. Mé modré trošku rzí prolezlé kolo jsem si koupil hned třetí den a od té doby jsem na něm seděl skoro každý den. Vozí mě na nákup, do školy i z hospody. Je to prostě můj parťák a život si tady bez něj nedovedu představit. Není nad to dojet si na kole na pláž, nebo jenom tak pro falafel na cestě z nějaké té kulturní akce ve večerních hodinách. Kdo nešlape, v Lundu nežije.
A věděli jste, že jediná věc která byla kdy v Lundu ukradena bylo kolo?
Poznatky čtyřměsíčního cyklisty:
- Zadek Vás přestane bolet tak po týdnu.
- Nohy mnohem později.
- Kolo má vždycky přednost i na přivaděči na dálnici.
- Začnete uvažovat nad tím jak se dá vyjet ten kopec ze Strašnic na na Jana Masaryka, do centra to je pak už jen z kopce.
- Po páté co Vám spadne řetěz už se skoro neumažete.
- Kupte si kolo s přehazovačkou, Lund nebo Kodaň jsou sice placka, ale i tam jsou nadjezdy a podjezdy a věřte že se to hodí.
- Zhubnete.
- Švédi jezdí bez přilby, s přilbou vypadáte jako blázen, ale nevypadne Vám mozek z hlavy. Vyberte si.
- Rainpants jsou věc kterou jsem objevil až v Lundu, ale je to spása.
